Možnost aplikace §159 NOZ na sněmu delegátů

Dobrý den,

chystáme se na sněm delegátů, jehož fungování je upraveno v bodu VI.1 našich stanov. Jeden z našich delegátů se sněmu nemůže zúčastnit a řešíme, zda je možné aplikovat §159, odst. 2 NOZ ve smyslu, že by ho někdo z nás dalších delegátů zastoupil na základě plné moci.

"(2) Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval."

Řešíme to ve vztahu k bodu VI.1.5 stanov. Větu "Stejná osoba může hlasovat pouze z jednoho titulu." si někdo vykládá jako omezení možnosti, aby některý z delegátů hlasoval jak za sebe, tak za zastupovaného. V kontextu mi to ale spíše přijde jako omezení toho, aby některý člen výkonné rady hlasoval třeba i z titulu delegáta oddílu nebo předseda nehlasoval navíc z titulu člena výkonné rady. Je třeba pro omezení §159 přesně zakázat jeho využití nebo stačí i výše uvedená věta?

Řeším i použití slovního spojení "přítomné osoby" v bodu VI.1.6 stanov. K tomu, kdo je či není přítomný, jsem našel na internetu jen tuto citaci:

"„Je však zajímavé, že jak u společností s ručením omezením, tak u družstev vyžaduje ZOK zároveň přítomnost těchto osob, nikoli však u akciových společností. Otázkou zůstává, co zákon o obchodních korporacích považuje za „přítomnost“ těchto společníků při zasedání nejvyššího orgánu,“ poznamenala Ivana Štenglová. Může se jednat o přítomnost osobní, popřípadě o přítomnost v zastoupení. Lze se domnívat, že za přítomné osoby je možno považovat též osoby hlasující pomocí technických prostředků."

Myslíte si, že je možné v našich podmínkách vzájemně zastupovat nepřítomné delegáty nebo ne? Děkuji za odpověď.

— Jakub Fraj

Odpověď:

Dobrý den,

zastoupení na sněmu delegátů považujeme v tomto případě za možné. Dle ustanovení § 159 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“): “člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.“ Citované ustanovení stanov spolku postupu podle ust. § 159 odst. 2 OZ nebrání, protože zmocněný člen bude hlasovat z titulu svého členství a jako zmocněnec absentujícího delegáta. Delegát tedy nebude mít dva hlasy, jak by se na první pohled zdálo, ale bude mít jen jeden svůj hlas (o kterém rozhoduje), což je v souladu se stanovami, a druhý hlas, který je hlasem zastoupeného delegáta a nikoliv jeho vlastním (je povinen hlasovat tak, jak mu zástupce uložil). Hlas zmocněného delegáta se prostřednictvím delegáta - zástupce započítá do kvóra přítomných. Zastoupený delegát se bude pro účely hlasování považovat za přítomného.
K problematice pojmu „přítomná osoba“ lze uvést, že uvedená citace směřuje do problematiky obchodních korporací a na uvedený případ ze spolkového prostředí ji tedy nelze vztáhnout.
S ohledem na aktuální právní úpravu pak pro prostředí spolku nemohu než konstatovat, že může-li být člen voleného (rozuměj i jmenovaného či jinak povolaného – viz. ust. § 152 odst. 2 OZ) orgánu při hlasování zastoupen, pak je třeba ho považovat za přítomného, i když je zastoupen (jeho hlas je přítomen v takové formě, že je třeba s ním počítat), a podobně, může-li orgán rozhodovat i mimo zasedání s využitím technických prostředků (protože to stanovy umožňují), je třeba považovat za přítomného každého člena orgánu, který se prostřednictvím technického prostředku rozhodování orgánu účastní (i tady platí, že jeho hlas je přítomen v takové formě, že je třeba s ním počítat). Stanovy nebo jiný vnitřní předpis spolku může/měl by konkretizovat podmínky takových forem hlasování, ale nečiní-li tak, není to podle mě na překážku platnosti rozhodnutí. Nejsou-li totiž výslovně stanoveny podmínky takové účasti na rozhodování voleného orgánu spolku, platí podle mého názoru, že stačí pouhá skutečnost, že při hlasování byla vůle člena orgánu vyjádřena předpokládanou formou (hlasování zástupcem nebo hlasování prostřednictvím jakéhokoliv technického prostředku) tak, aby byla pro ostatní členy orgánu seznatelná, a to za současného splnění podmínky, že jde o projev vůle dotyčného člena orgánu (udělil plnou moc, popř. je to on, kdo technický prostředek k hlasování používá). Dlužno dodat, že neplatnost takového rozhodnutí, může být vyslovena pouze za předpokladu, že některý z členů spolku uspěje se svým včas podaným návrhem na přezkum souladu rozhodnutí orgánu se stanovami a zákonem (viz. ust. 258 a násl. OZ) – jinak řečeno - nebude-li žalobce, nebude soudce a rozhodnutí zůstane platné bez ohledu na postup, jakým bylo vydáno.
Více než v jiných případech tu vyčnívá fakt, že by mělo být velkou starostí členů jakéhokoliv spolku, koho zvolit či nezvolit za člena orgánu spolku (popř. zda vůbec budou mít možnost ovlivnit, kdo bude v těchto funkcích figurovat). Podmínky výkonu funkce člena orgánu spolku jistě nejsou zdaleka tak „sešněrovány“ zákonnou úpravou, jako podmínky pro výkon funkce členů orgánů obchodních korporací, kde se, na rozdíl od spolku, ale zcela namístě, předpokládá, že vztah mezi členem orgánu a obchodní korporací má především obchodní charakter. Motivace člena spolku pro výkon funkce v orgánu spolku se očekává úplně jiná, a tomu odpovídá i jiné nastavení zákonných mantinelů pro její výkon – jsou stanoveny jen ty nejnutnější, tak aby zákonná úprava neomezovala výkon sdružovacího práva nad míru nezbytnou, a přitom nemohlo dojít k ohrožení práv a hodnot, která svým významem význam sdružovacího práva přesahují. Na osoby kandidující do funkcí členů orgánů spolku, by pak jejich voliči ale měli nutně klást mnohem vyšší nároky z hlediska jimi uznávaných a prosazovaných hodnot a loajality ke spolku, protože jsou to reálně nejvyšší záruky jejich odpovědného výkonu funkce, do které mají být zvoleni. Zatím však podle mé zkušenosti tento fakt není součástí obecného povědomí členů spolku ani spolků samotných a velká většina subjektů spolkového práva spoléhá zcela neopodstatněně na ochranu ze strany zákona, aniž by pro ochranu svých práv a zájmů něco aktivně podnikla nebo alespoň byla ochotna podniknout. Ale není pozdě s tím začít. To je možné kdykoliv.

AK Mgr. Alena Hájková

Poslední revize: 20. 4. 2017

Přiložené soubory

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Ochrana proti spamu.

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz