Dobrý den,
1) Můžeme si určit ve stanovách že :
-předseda (individuální statutární orgán zapsaný ve spolk. restříku ) může být zároveň i nejvyšším orgánem spolku a může schvalovat i např. roční účetní uzávěrku ( dle § 247 NOZ ) ?
- může být nejvyšším orgánem spolku např. i 3-členný výkonný výbor volený členskou schůzí, ale nezapsaný ve spolkovém rejstříku ?
- může pak být členská schůze v souladu s funkčním obdobím orgánů spolku podle potřeby nebo např. 1x za 7 let ?
- platný hlas na členské schůzi mají pouze členové starší 18-ti let ( jsme převážně dětský spolek ) ?
2) Pokud bude schválen zákon o statusu veřejné prospěšnosti, chceme se o něj ucházet.
Doporučujete již nyní ve stanovách zřídit např. kontrolní komisi a ošetřit např.zrušení spolku bez právního nástupce ? Nebo můžeme záležitosti související s případným statusem ošetřit ve stanovách až po schválení tohoto zákona ?
Děkuji moc, Antalová D.
Odpověď:
Dobrý den,
předseda jako individuální statutární orgán může být zároveň nejvyšším orgánem spolku, pokud bude mít toto nastavení oporu ve stanovách spolku. Poté bude mít všechny pravomoci nejvyššího orgánu spolku, včetně schvalování výsledků hospodaření spolku.
Nejvyšším orgánem spolku může být i tříčlenný výbor, jehož členové nebudou zapsáni do veřejného rejstříku. Avšak pouze za situace, kdy tento orgán nebude statutárním orgánem spolku, neboť členové statutárního orgánu jsou jako osoby oprávněné jednat za spolek, vždy v rejstříku uváděni. O nejvyšším orgánu spolku se do veřejného rejstříku zapisuje toliko informace o jeho názvu a podobě.
Zasedání členské schůze se může konat i nepravidelně nebo ne každý rok. Musí to být výslovně upraveno ve stanovách.
Stanovy spolku mohou určit, že hlasovací právo na zasedání členské schůze náleží pouze členům spolku starším osmnácti (18) let.
Každé nastavení vnitřní organizace spolku má své výhody i svá úskalí. Pro rozhodnutí jaká struktura bude nejvhodnější, doporučujeme nahlédnout v sekci poradna do dříve zodpovězených dotazů týkajících se organizace spolků.
Pokud jde o přizpůsobení se požadavkům zákona o statusu veřejné prospěšnosti, doporučujeme spíše vyčkat, až se legislativní proces přiblíží přijetí konečného znění této právní úpravy. Zatím je tento okamžik v nedohlednu.
AK Mgr. Alena Hájková