Dobrý den,
ráda bych se zeptala na několik dotazů, který mi není nikdo schopen odpovědět (ani na soudu) a které (ve většině případů) nejsou explicitně popsány v NOZ.
Plánujeme založit mezinárodní spolek, členové budou z celého světa (USA, Čína, Japonsko, Rusko, Austrálie atd.). Lze to?
Dále bych se ráda zeptala, za 3 zakládající členové mohou být zahraniční občané, nebo to musí být občané ČR.
Může být prezident spolku cizinec?
Je potřeba se jednou ročně scházet osobně? Nebo postačí "elektornická schůze", kde bude taktéž vedena prezenční listina a vše, co je obvyklé při osobním jednání. V zákoně je napsáno, že musejí být usnášenischopní osobně, nebo se sejít jiným způsobem...
Lze mít název dvojjazyčný (český a k tomu anglický ekvivalent, kde slovo spolek bude přeloženo jako association?
Lze mít adresu spolku vedenou na katedře, tzn. na univerzitní půdě. Je k tomu potřeba souhlas děkana/rektora?
Lze vést dokumentaci spolku, prezenční listiny, stanovy apod. česko-anglicky?
Děkuji za bližší informace. Již měsíc se snažíme založit spolek, který bude velmi prospěšný všem kvantitativním lingvistům, ale stále narážíme na mnoho otázek.
Mnohokrát Vám děkuji!
Srdečně zdraví Petra Martinková
Odpověď:
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na několik dotazů, který mi není nikdo schopen odpovědět (ani na soudu) a které (ve většině případů) nejsou explicitně popsány v NOZ.
Plánujeme založit mezinárodní spolek, členové budou z celého světa (USA, Čína, Japonsko, Rusko, Austrálie atd.). Lze to?
Spolek mohou založit i zahraniční osoby (zákon to nezakazuje, tedy to lze). Spolkové právo ani obecná ustanovení o právnických osobách neomezují právo založit spolek (nebo obecně právnickou osobu) na občany ČR. Možná se ale budete potýkat s potížemi při prokazování totožnosti členů orgánů spolku zapisovaných do spolkového rejstříku a případně narazíte i na další podobné nesnáze při jednání s úřady. Principiálně to ale vyloučeno není. Musíte stále počítat s tím, že spolek bude právnickou osobou podle práva ČR - tj. bude svéprávný (= způsobilý nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem) na území ČR. Jak to bude v zahraničí, záleží na právních úpravách konkrétních zemí. A obdobně, zda může někdo být členem spolku se posuzuje podle českého práva - jestliže tedy není osoba starší 18-ti let - není podle českého práva plně svéprávná, i kdyby ve své domovské zemi, již byla za svéprávnou považována (pokud neexistuje nějaký předpis mezinárodního práva, který by říkal něco jiného). Na tyto drobné detaily budete tedy muset dávat pozor.
Dále bych se ráda zeptala, za 3 zakládající členové mohou být zahraniční občané, nebo to musí být občané ČR?
Zakladatelé mohou být zahraniční občané. Jak už jsem psala shora, konzultujte nejdříve (třeba na úřadě), jakými doklady se budou prokazovat, když bude třeba něco ověřeně podespat (bude stačit pas?) - např. plnou moc, aby mohl zahraničního občana někdo zastoupit při podávání návrhu na zápis spolku do rejstříku. Nemám s tím zkušenosti, tak se snažím zvažovat všechna možná nebezpečí, abyste se pak nedostali do nějaké "administrativní pasti" Tj. že by teoreticky něco mělo jít, ale vzhledem k nemožnosti doložit určitý dokument něco fakticky provést nepůjde.
Může být prezident spolku cizinec?
Jak jsem již shora uvedla. Spolkové právo nepočítá s tím, že spolek by mohli založit a být jeho členy a orgány jen občané ČR. Prezidentem spolku tedy může být cizinec.
Je potřeba se jednou ročně scházet osobně? Nebo postačí "elektornická schůze", kde bude taktéž vedena prezenční listina a vše, co je obvyklé při osobním jednání?
V zákoně je napsáno, že musejí být usnášenischopní osobně, nebo se sejít jiným způsobem... Jestliže to bude zakotveno ve stanovách, postačí "elektronická schůze" (viz. § 158 odst. 2 NOZ).
Lze mít název dvojjazyčný (český a k tomu anglický ekvivalent, kde slovo spolek bude přeloženo jako association?
Myslím, že problém by mohl být pouze anglický název. Český název a k tomu anglický ekvivalent bude, myslím, bez problémů.
Lze mít adresu spolku vedenou na katedře, tzn. na univerzitní půdě. Je k tomu potřeba souhlas děkana/rektora?
Sídlo spolku může být kdekoliv, kde si spolek vyjedná, že sídlo může mít. Musíte mít tedy sídlo v prostorách, jejichž vlastník vydá spolku souhlas s umístěním sídla (ne starší 3 měsíců a s ověřeným podpisem vlastníka prostor) nebo v prostorách, které si pronajmete (a nájemní smlouvu doložíte k návrhu na zápis spolku do rejstříku).
Lze vést dokumentaci spolku, prezenční listiny, stanovy apod. česko-anglicky?
Myslím, že tomu nic nebrání. Pokud by dokumenty byly jen cizojazyčně, museli byste dokládat pro zápis do spolkového rejstříku úředně ověřené překlady. Stejně bych ale doporučila, abyste do všech dokumentů uváděli, že rozhodující je text v češtině. Znovu zdůrazňuji, že spolek bude právnickou osobou podle českého práva a podle něj se bude výlučně řídit. Je proto třeba jednoznačně vyhovovat českým předpisům, byť budou členové spolku zahraniční osoby.
Děkuji za bližší informace. Již měsíc se snažíme založit spolek, který bude velmi prospěšný všem kvantitativním lingvistům, ale stále narážíme na mnoho otázek.
Věřím, že je to nelehké a ještě to nelehké bude, ale snad se vše podaří. Hodně štěstí! Mgr. Alena Hájková