Odpovědnost za dítětem úmyslně způsobenou škodu

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na názor, případně zkušenosti s judikaturou v ČR, ve věci odpovědnosti za dítětem úmyslně způsobenou škodu na majetku provozovatele/organizátora tábora či na zdraví jiného dítěte nebo personálu. Příkladem - pokreslené stěny ubytování, napadení jiného dítěte v chatce; obojí během poledního klidu, kdy není možné provést dozor non-stop vedoucího ve všech chatkách, apod. Neřešme situaci, kdy se vedoucí 15 minut dívá (a nezakročí), jak si děti koupu míčem o zeď mezi okny, až dojde k nevyhnutelnému - to považuji za chybu/zanedbání dohledu a dozoru. Řeším nevychované dítě, které si neváží věcí a je rozumově schopné posoudit, že to co právě dělá je špatné a povede ke škodě.
Odpověď bude asi jednodušší rozdělit na škodu na majetku a zvlášť újmu na zdraví a ptám se na to, zda je za nějakých okolností (jakých?) za takovou škodu odpovědný rodič a nikoliv organizátor (jemuž je dítě po dobu tábora svěřeno). Předem mockrát děkuji za odpověď.

— Martin Chalupský, LDT Bílá skála

Odpověď:

Dobrý den,

otázka odpovědnosti za způsobenou majetkovou a nemajetkovou újmu patří k nejsložitějším právním otázkám, nejčastěji proto, že je mnohdy velmi složité prokazovat skutečnosti, které odpovědnost konkrétních osob zakládají. Na situaci popsanou v dotazu pamatuje občanský zákoník v § 2920:

"(1) Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu.

(2) Nebyl-li nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného."

a v § 2921: "Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled."

Jak je uvedeno výše, hranicí pro odpovědnost a „neodpovědnost“ dítěte je jeho způsobilost v konkrétním případě (1) ovládnout své jednání a (2) posoudit jeho následky. Oba předpoklady musí být splněny zároveň. U průměrně intelektuálně a fyzicky vyspělého patnáctiletého „dítěte“, budou tyto předpoklady splněny v drtivé většině případů. Naopak u velmi malých dětí tyto předpoklady prakticky nelze naplnit, tudíž ani nemůže být dána jejich odpovědnost a povinnost k náhradě škody.

Výjimkou v odst. (2) výše, je situace, kdy dítě bude povinné škodu nahradit i přesto, že nebylo schopno své jednání ovládnout nebo/a posoudit jeho následky. V případě, bude-li spravedlivé, aby vzniklou škodu nahradilo se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. Zjednodušeně řečeno: na jedné straně bude movitý nezletilý-škůdce (tj. přímo dítě) a na straně druhé nemovitý poškozený.

§ 2921 zakotvuje solidární odpovědnost toho, kdo nad nezletilým zanedbal náležitý dohled - tedy příslušný vedoucí. Zanedbá-li vedoucí náležitý dohled, bude mít povinnost k náhradě škody (pořadatel tábora), a to buď společně a nerozdílně s dítětem, anebo samostatně. Míru náležitého dohledu není možné vymezit obecně – je třeba situaci vždy individuálně posuzovat vzhledem k okolnostem konkrétního případu, věku dítěte, jeho povahových vlastností, vyzrálosti, celkového chování apod.

Tolik obecně.

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že jakékoli zobecnění této problematiky je velmi komplikované. Jednak půjde o posouzení odpovědnosti dítěte podle výše uvedeného klíče - věk, poměry, způsobilost ovládnout jednání a posoudit následky... Je vzhledem k svému věku schopné posoudit, že dělá "něco co se nesmí"? Bylo o tom dostatečně poučeno např. v táborovém řádu?

Druhou podstatnou otázkou je náležitý dohled. „Náležitý dohled“ se nedá předem přesně definovat a bude se vždy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Je zřejmé, že vedoucí nemůže být s každým nezletilým 24h denně a zabránit mu vždy v případném nežádoucím chování. Pokud jsou v případě poledního klidu například zachovány namátkové kontroly, vedoucí je na dohled/doslech od chatek, je pro děti dostupný v případě, že se na něj chtějí obrátit a ohlásit problém, atd. ... náležitý dohled by měl být zachován. Ale jen těžko se toto dá stanovit obecně. Vždy se bude posuzovat konkrétní případ se všemi jeho specifiky...

Mgr. David Bareš
AK Aleny Hájkové

Poslední revize: 7. 2. 2020

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Témata poradny

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz