Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Jsme organizace - občanské sdružení, která pořádá různé, především sportovní, aktivity pro děti a vede malé zábavné a sportovní centrum, děláme různé propagační neziskové akce, ale také částečně zpoplatněné sportovní projekty (lyžáky, tábory, ...) na základě vedl. činnosti a živnostenského oprávnění. Naší klientelou jsou většinou děti od 2 do 12 let a nemáme tedy klasickou členskou základnu, tudíž jsme vyloučily přechod na "spolek", zvažuji přechod na "ústav", ale byla mi dána rada, že by bylo vhodné, kvůli jednoduššímu vedení financí, zřídit rovnou s.r.o. (když je teď vklad jen 1,- Kč), že tím také zůstaneme právnickou osobou a pokud bude předmět podnikání - rozvoj sportu a vedení sportovního centra, tak že by to měla být vhodná varianta. Mám však obavu z možných příjmů dotací a právní zodpovědnosti. Nemáte náhodou s touto situací již nějaké zkušenosti? Předem moc děkuji za radu
Odpověď:
Dobrý den,
k Vašemu popisu situace mám jednu zásadní poznámku - spolkem už jste. Od 1. 1. 2014 se za něj považujete a jste tak zapsáni ve spolkovém rejstříku.
Transformace spolku na ústav je možná. Podle mých znalostí a zkušeností přecházejí spolky, pro něž je to vhodné, na právní formu ústavu z důvodu jednoduššího výkaznictví - co se účetnictví týká. Na druhou stranu mají ale ústavy jiné vykazovací povinnosti, které spolky nemají - např. zhotovovat a zveřejňovat výroční zprávu, povinné vedení účetnictví (rozuměj podvojného). Rozhodnout se, jestli zůstat spolkem nebo se stát ústavem je tedy na hlubší rozbor Vašich vnitřních poměrů, pokud možno ve spolupráci s někým, kdo se zabývá problematikou účetnictví a hospodaření neziskových organizací. Jednoznačnou výhodou transformace je jistě to, že Vám zůstane IČO.
Zřídit novou s. r. o. v sobě jistě nese to, že budete mít nové IČO. Ztratíte tedy "minulost" nebo lépe řečeno "tradici", kterou nese spolek.
Na druhou stranu jediným společníkem nového s. r. o. může být i váš spolek (stejně tak jako by jím mohl být ústav). Pochopitelně, že se tím ale zmnoží agenda, protože místo jedné právnické osoby povedete dokumentaci za dvě. Neshledávám to tedy příliš výhodným.
Právní forma s. r. o. v sobě pak nese i možný úbytek dotačních prostředků. Ne proto, že by s. r. o. nemohlo dostat dotaci, ale spíš proto, že byť byste prokázali neziskový charakter činnosti s. r. o. (což je možné), poskytování dotací obchodním společnostem není v ČR (přinejmenším v oblasti práce s dětmi a mládeží) ani zdaleka běžnou praxí. Získat dotace vás tedy bude nejspíš stát hodně vysvětlování a vaše pozice bude horší, než zůstanete-li spolkem nebo se transformujete na ústav.
Co se týká právní odpovědnosti (předpokládám, že se ptáte na odpovědnost členů orgánů spolku, ústavu nebo jednatelů s. r. o.) není prakticky žádného rozdílu mezi jednotlivými právními formami. Odpovědnost členů volených orgánů spolku a ústavu je řešena obecnými ustanoveními NOZ o právnických osobách a pro jednatele s. r. o. platí zvláštní ustanovení zákona o obchodních korporacích. Obecně lze shrnout, že všichni členové volených orgánu odpovídají za škodu, kterou způsobí právnické osobě nesprávným výkonem své funkce. Pro jednatele s. r. o. pak platí v určitém ohledu přísnější měřítka, než pro členy orgánu spolku nebo ústavu.
Mgr. Alena Hájková