Založení spolku

Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.

Nikdo nesmí být nucen k účasti ve spolku a nikomu nesmí být bráněno vystoupit z něho.

Členové spolku neručí za jeho dluhy.

Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže.

Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.

Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku.

 

Jak postupovat:

Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň

a) název a sídlo spolku,

b) účel spolku,

c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,

d) určení statutárního orgánu.

Více informací ke stanovám najdete v kategorii Stanovy spolku.

 

Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Na ustavující schůzi se obdobně použijí ustanovení o členské schůzi.

Návrh stanov vypracuje a další zájemce o založení spolku svolá vhodným způsobem k ustavující schůzi svolavatel. Správnost a úplnost listiny přítomných ověří svolavatel nebo osoba jím pověřená.

Každý, kdo se dostaví na ustavující schůzi a splňuje podmínky pro členství ve spolku, se zapíše do listiny přítomných, podepíše se k údaji o svém jménu a bydlišti nebo sídlu. Správnost a úplnost listiny přítomných ověří svolatel nebo osoba jím pověřená. Platí, že osoby zapsané v listině přítomných podaly řádnou přihlášku do spolku.

Ustavující schůzi zahájí svolavatel nebo osoba jím pověřená. Sdělí ustavující schůzi počet přítomných a seznámí ji s jednáními, která svolavatel v zájmu spolku již učinil. Dále navrhne ustavující schůzi pravidla pro její jednání a volbu předsedajícího i případných dalších činovníků.

Ustavující schůze volí členy těch orgánů, které podle určení zákona a stanov zvolit má.

Ustavující schůze přijímá usnesení většinou hlasů přítomných v době hlasování.

Kdo hlasoval proti přijetí návrhu stanov, může od přihlášky do spolku odstoupit. O tom musí být učiněn záznam v listině přítomných opatřený podpisy odstupujícího a toho, kdo záznam učinil.

Účastní-li se ustavující schůze alespoň tři osoby, mohou schválit stanovy.

Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.

Není-li spolek do veřejného rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu.

Více informací k zápisu do veřejného rejstříku najdete v kategorii Rejstřík spolků.

Kompletní informace najdete v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku.

 

Shrnutí:

K založení spolku jsou třeba alespoň 3 osoby se společným zájmem.

Zakládající osoby sepíšou stanovy, nebo se svolá ustavující schůze spolku, na níž svolavatel předloží vypracovaný návrh stanov. Pokud se ustavující schůze účastní alespoň 3 osoby, mohou schválit znění stanov.

Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Návrh na zápis do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí.

Spolek (jako právnická osoba) má povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku.

 

Eva Beránková

Sekretariát ČRDM 26. 10. 2018

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Témata poradny

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz