Dobrý den, pořádáme několikátým rokem tábory s vojenskou tématikou. Účastníci, v tomto případě od 9 do 13 let jsou rozděleni do družstvech a na pokojích jsou separováni. Zvlášť kluci a zvlášť holky.
Nerad bych napsal něco nekorektně, tak mě případně opravte.
Nastala situace, se kterou jsme se ještě nesetkali a zajímá nás Váš názor.
Jedna účastnice (13 let) se identifikuje jako "kluk" a nebaví se s s žádným z účastníků, kdo jí oslovuje jejím pravým holčičím jménem. A na holčičím pokoji, ve kterém je s ostatními holkami dochází k rozporům, protože je pravděpodobně "na holky" a ostatní účastnice si samozřejmě stěžují a nechtějí s účastněnou sdílet pokoj.
Jak byste situaci řešili? A co toalety?
Odpověď:
Dobrý den,
pokud má dítě nějakou speciální potřebu (a je celkem jedno, o jakou potřebu se jedná, může to být např. i speciální typ stravy, potřeba asistence apod.), rodiče by o tom měli informovat pořadatele, když dítě přihlašují na akci. Tj. před akcí.
Pořadatel na základě svých možností zváží, zda je schopen zajistit podmínky tak, aby speciální potřebě vyhověl. Ve zmiňovaném případě se nabízí např. zajistit zvlášť pokoj. Pokud takovou možnost nemá, nezbývá mu, než dítě na akci nevzít.
Pokud se pořadatel o speciální potřebě dozví až na akci a není na místě schopen zajistit podmínky tak, aby speciální potřebě vyhověl, nezbývá mu než poslat dítě domů.
Osobně se domnívám, že není důvod rozlišovat dámské a pánské toalety. Měly by být stavěny tak, aby zajišťovaly dostatečnou intimitu všem (např. tak, aby se dalo dojít do kabinky, aniž bych musela projít kolem pisoárů). Myslím, že když má člověk potřebu, je mu nakonec jedno, jak je místo označené.
Chápu, že v současné době tomu tak většinou není. Ve vyhlášce k zotavovacím akcím je dané, že mají být záchody oddělené dle pohlaví. Jelikož se jedná o fyzickou potřebu a fyzicky je pohlaví ženské a mužské, pak člověk, který se neidentifikuje ani s jedním z těchto dvou, má opět speciální potřebu a pořadatel by k tomu měl přistupovat tak, jak výše uvedeno.
Eva Beránková