Pobočné spolky jako jeden podnik

Dobrý den, zajímalo by mě, zda budou pobočné spolky a hlavní spolek považovány za "jeden podnik" ve smyslu nařízení Komise EU č. 1407/2013 o poskytování podpory malého rozsahu (de minimis). Tedy mám-li vícero pobočných spolků, zda mohou každý žádat veřejnou podporu malého rozsahu či se na ně uplatní pravidlo, že tvoří "jeden podnik" a budou limitováni podporami, které byly poskytnuty ostatním pobočným spolkům či hlavnímu spolku.
Velice Vám děkuji.

— Tereza Haasová

Odpověď:

Dobrý den,

klíčem k odpovědi na Vaši otázku je zjevně obsah pojmu „jeden podnik“, jak je aplikován příslušnými institucemi EU. Oficiální stanovisko EU k tomuto pojmu bohužel vydáno nebylo, je ale možné získat informace z příručky k aplikaci pojmu „jeden podnik“, kterou na své webové stránce zveřejnil Úřad na ochranu hospodářské soutěže (viz. - http://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/podpora-de-minimis.html ). Jak je hned v úvodu příručky napsáno, nejde o závazný text, protože závazná stanoviska může v této věci vydat pouze Evropská komise nebo soudní orgány EU, ale příručka si klade za cíl přispět k lepší orientaci poskytovatelů i příjemců podpory, a tak je z ní možné vyčíst alespoň obecná východiska pro určení co je „jeden podnik“. 

Z příručky se pak dočtete, že:

Pojem „jeden podnik“ („propojený podnik“) pro účely těchto nařízení (rozuměj Nařízení EU) zahrnuje veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů:

a) jeden subjekt vlastní více než 50 % hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;

b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat více než 50 % členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;

c) jeden subjekt má právo uplatňovat více než 50% vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu;

d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, více než 50 % hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu.

 

Pro spolkovou praxi to pak podle mého názoru znamená, že nelze obecně říci, zda se hlavní spolek a pobočné spolky považují za „jeden podnik“, protože k určení je potřeba blíže zkoumat vnitřní vztahy mezi hlavním spolkem a pobočnými spolky, jak jsou upraveny stanovami spolku. Za jeden podnik by podle mého názoru byly považovány hlavní a pobočné spolky např. v situaci, kdy hlavní spolek jmenuje více než 1/2 členů statutárního orgánu pobočného spolku nebo kontrolní komise, kdy nejvyšší orgán hlavního spolku bude zároveň nejvyšším orgánem pobočného spolku, nebo za situace, kdy kontrolním orgánem pobočných spolků bude kontrolní orgán hlavního spolku. V případě, že žádná taková vazba neexistuje, pobočný spolek má všechny orgány vlastní a s hlavním spolkem ho prakticky pojí jen to, že mají společné stanovy, není důvod, aby byly společně označovány za „jeden podnik“ ve smyslu nařízení o poskytování podpory de minimis.

S ohledem na příručkou uvedená pravidla aplikace pojmu „jeden podnik“ pro účely poskytování podpory „de minimis“ lze tedy uzavřít, že hlavní spolek a pobočné spolky by měly být považovány za „jeden podnik“ jen v případě, že mezi nimi existuje alespoň obdoba jednoho ze vztahů, které příručka uvádí ve shora citovaném výčtu.

Pro úplnost je ale třeba dodat, že příručka zcela jednoznačně nebyla napsána s ohledem na posuzování situace u neziskových subjektů, a tak je možné, že poskytovatel podpory v konkrétní situaci dojde k jinému závěru a spolku by nezbývalo než snažit se dovolat revize takového rozhodnutí přímo u orgánu EU.  

AK Mgr. Alena Hájková

Poslední revize: 24. 3. 2017

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Ochrana proti spamu.

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz