Převedení majetku a všech závazků

"Za předpokladu, že s tímto postupem souhlasí hlavní spolek, jehož je pobočný spolek (bývalá organizační jednotka s právní subjektivitou) součástí i členové pobočného spolku, bylo by teoreticky možné situaci vyřešit oddělením (symbolické) části hlavního spolku, k níž by patříl i pobočný spolek a sloučením této oddělené části hlavního spolku s nástupnickým spolkem (tj. s o. s. založenou před koncem roku 2013). Pobočný spolek by se tak stal pobočným spolkem nástupnického spolku, se kterým by pobočný spolek následně mohl splynout. Je to poněkud složitá právní konstrukce, ale je-li vůle dosáhnout určitého výsledku, najde se i cesta.

Přímé právní nástupnictví spolku po pobočném spolku (tedy smlouva, že spolek přebírá veškerá práva a povinnosti pobočného spolku) bohužel není možné. "Pobočný spolek" je prakticky jiná právní forma, než "spolek" (pobočný spolek = právní osobnost je odvozena od právní osobnosti hlavního spolku, jeho fungování i existence je omezena na rámec stanov hlavního spolku, naproti tomu spolek = právní osobnost je odvozena od zakladatelů, určuje podmínky založení, zrušení i přeměny pobočného spolku, na jeho existenci je závislá existence pobočného spolku). Převzetím všech práv a povinností pobočného spolku nástupnickým spolkem by prakticky došlo k fúzi právnických osob o různé právní formě (pobočný spolek + spolek), která je ale možná jen tehdy, stanoví-li tak zákon (§ 181 NOZ). Zákon fúzi pobočného spolku a spolku nepřipouští, a proto není možné ji provést.
Má-li tedy nástupnický spolek nahradit činnost pobočného spolku, nepůjde to přímým právním nástupnictvím (s použitím zrušení pobočného spolku bez likvidace = fúzí s nástupnickým spolkem), ale bude potřeba postupovat tak, jak je naznačeno v úvodu odpovědi.

Bez zachování (právní) kontinuity pobočného spolku, by bylo možné postupovat i tak, že pobočný spolek bude zrušen a zlikvidován a na nový spolek bude převeden likvidační zůstatek pobočného spolku. Nový spolek bohužel nebude moci prohlásit, že je právním nástupcem pobočného spolku, může si však jistě např. v článku o historii spolku napsat, že vychází z tradice zrušeného pobočného spolku a snaží se pokračovat v jeho činnosti a že třeba úzce spolupracuje s hlavním spolkem, jehož součástí pobočný spolek byl. Chápu ale, že pro potřeby dotačního řízení je tato informace téměř (nebo možná úplně) bezvýznamná.
Provedení celé procedury nebude jednoduché a je potřeba je dobře promyslet a do detailu připravit. Rozhodně lze jen doporučit investovat čas a peníze do právních konzultací alespoň při přípravě postupu. Bude totiž potřeba nechat schválit smlouvy o přeměně příslušnými orgány nejen v hlavním a nástupnickém spolku, ale jistě i v pobočném spolku samotném a je třeba podle zákona a stanov posoudit, co přesně musí být obsahem této smlouvy. Nejlépe by asi bylo, sehnat právního poradce, který by pomohl proces nejen připravit, ale i realizovat.
Závěrem ještě upozorňuji, že o naložení s likvidačním zůstatkem, je podle NOZ rozhodováno především v souladu se stanovami spolku. Ohlídejte si proto, co v tomto směru stanovy hlavního spolku obsahují, abyste nenarazili na to, že stanovy hlavního spolku třeba nepřipouštějí převedení likvidačního zůstatku pobočného spolku na subjekt vně hlavního spolku. V takovém případě by pomohla jedině změna stanov v tom smyslu, že pobočný spolek je oprávněn rozhodnout o likvidačním zůstatku sám. Popř. pokud změna stanov není možná, domluvit se s hlavním spolkem, že některé části majetku pobočného spolku budou převedeny na nový spolek, aniž by byl pobočný spolek likvidován - pozor ale na práva věřitelů pobočného spolku!!! Jak jsem psala nebude to jednoduché a je potřeba se tímto problémem do hloubky zabývat."

Mgr. Alena Hájková