Výkon práv nezletilého člena spolku

Kdo může hlasovat či vykonávat jiná práva nezletilého člena spolku, pokud tato situace není řešena ve stanovách, prosím?

— Karel Frohlich, V. T. O. M. z. s.

Odpověď:

Dobrý den,

vzhledem k formulaci Vašeho dotazu vycházím z předpokladu, že jde o spolek, jehož členy jsou nezletilé děti a zletilými členy spolku jsou jen vedoucí.

Pro lepší srozumitelnost následující odpovědi, si nejdřív dovolím krátký úvod na základě ustanovení občanského zákoníku o osobách (Část první, Hlava II, díl 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen OZ). Z hlediska platné právní úpravy má člověk způsobilost mít práva a povinnosti v rámci právního řádu (tj. právní osobnost) od narození do smrti (viz. ust. § 15 odst. 1. a § 23 OZ). Naproti tomu, způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, tj. svéprávnost, nabývá člověk postupně, a to tak, že je vždy způsobilý k těm právním jednáním, která jsou přiměřená jeho rozumové a volní vyspělosti (podle věku). Plné svéprávnosti nabývá člověk zletilostí. V rozsahu, v němž nezletilý dosud nenabyl svéprávnosti je při právních jednáních zastupován zákonným zástupcem (typicky rodičem).

V souvislosti se shora uvedeným je třeba si uvědomit:

- nabýt pro sebe vlastním právním jednáním členská práva (a povinnosti) může nezletilý jen do té míry, v němž je to přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti, a proto ke vzniku členství ve spolku může být nezbytný projev vůle zákonného zástupce nezletilé osoby (protože nabytí některých členských práv a povinnosti může představovat právní jednání, které přesahuje rozumovou a volní vyspělost nezletilého;)

- naproti tomu, pokud členství ve spolku vzniklo, pak člen spolku, i když je nezletilý (vzhledem k tomu, že má od narození právní osobnost v rámci našeho právního řádu), je způsobilý mít práva a povinnosti, zakotvená ve stanovách (úplně stejně jako zletilý člen spolku) a principielně není důvod, aby práva vykonávala jiná osoba než člen sám (pokud výkon členského práva není zároveň právním jednáním - viz. další text)

- právní úprava svéprávnosti se dotýká pouze způsobilosti osoby právním jednáním nabývat práva a zavazovat se k povinnostem, nevztahuje se na veškerá myslitelná jednání dané osoby, proto je relevantní ustanovení o svéprávnosti aplikovat jen pro ty případy, kdy daným jednáním pro sebe osoba má nabýt práva nebo se zavázat k povinnostem (např. není důvod, aby byl nezletilý člen spolku zastoupen při výkonu práva účastnit se akcí spolku, protože při tomto jednání nejde o právní jednání)

Tedy - výkon členských práv – včetně práva hlasovat, náleží obecně členům samotným, byť jsou to nezletilé děti.

K výkonu hlasovacího práva uvádím však dále, že sice nelze tvrdit, že je sám o sobě právním jednáním (a je vlastně možné i diskutovat o tom, zda právním jednáním vůbec může být), důvody pro zastoupení nezletilých členů spolku zákonným zástupcem při hlasování v některých případech bych ale viděla.

Výkon hlasovacího práva nevidím jednoznačně jako právní jednání proto, že právní jednání je takové jednání, kterým osoba nabývá práva a zavazuje se k povinnostem, jinak též jednání, kterým se zakládají, mění nebo ruší právní vztahy. Hlasováním jednotlivého člena spolku na zasedání nejvyššího orgánu spolku, ale k založení, změně nebo zrušení právního vztahu přímo nedochází. Výkon hlasovacího právaje pouze projevem vůle osoby oprávněné hlasovat. Ve spojení s projevy vůle dalších hlasujících se utváří vůle právnické osoby, která teprve může být příčinou nabytí práv nebo rozšíření povinností hlasujícího (např. při rozhodování o změně stanov) nebo je určující pro jednání orgánů právnické osoby (navenek i dovnitř právnické osoby), které může být (ale nemusí) jednáním právním. Výkon hlasovacího práva jednotlivým členem je v těchto případech jistě předpokladem budoucího právního jednání, nikoliv však právním jednáním samotným.

Zastoupení nezletilého člena spolku při hlasování zákonným zástupcem bych ale přesto doporučila v těch případech, kdy rozhodnutí orgánu, o němž se hlasuje, má mít za následek změnu práv a povinností členů spolku (tedy většina rozhodnutí o změně stanov), pokud není jisté, že nezletilí členové sami jsou schopni dohlédnout důsledky této změny v právech či povinnostech (pokud jde např. o nezletilé ve věku 17 let, považovala bych za relevantní, aby rozhodovali již nezletilí sami), a dále v případech, kdy má mít rozhodnutí orgánu vliv na vztahy spolku se třetími osobami  a/nebo hospodaření spolku (např. schválení uzavření smlouvy o převodu nemovitostí – pokud podle stanov mají být schváleny nejvyšším orgánem spolku; schválení rozpočtu, schválení účetní závěrky; rozhodnutí o zrušení spolku), aby spolek eliminoval možnost třetích subjektů (úřadů i jiných subjektů, s nimiž vstupuje do vztahu) namítat neplatnost daného rozhodnutí z důvodu, že vůle právnické osoby byla v základu vytvořena vůlí osob nezpůsobilých učinit dostatečně fundovaně dané rozhodnutí.

Pokud tedy stanovy neurčují nic konkrétního, bude třeba zvažovat individuálně u každé jednotlivé záležitosti spolku, která má být rozhodnuta, zda je relevantní nechat ji rozhodnout nezletilé členy samotné nebo zda by měli být při rozhodování o této záležitosti zastoupeni zákonnými zástupci.

Závěrem snad už jen vřelé doporučení provést úpravu stanov tak, aby byla tato otázka zvlášť upravena podle individuální potřeby spolku – při rozhodování o změně stanov bych doporučila nechat členy mladší 15(16)-ti let zastoupit jejich zákonnými zástupci.

S pozdravem

Mgr. Alena Hájková
 

Poslední revize: 20. 2. 2017

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Ochrana proti spamu.

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz