Předpokladem pro využití toho postupu likvidace spolku je, že spolek už třetím rokem nevykonává činnost nebo alespoň nemá ze své činnosti žádné zdanitelné příjmy, nemá žádné závazky ani pohledávky vůči třetím subjektům a má funkční orgány nebo alespoň tři členy, kteří by je mohli „oživit“.
Postup likvidace
- Rozhodnutí příslušného orgánu spolku o zrušení a likvidaci spolku a jmenování likvidátora.
Rozhodnutí (příklad – viz. příloha č. 1) musí být vydáno v souladu se stanovami spolku. Pokud stanovy spolku neurčují, který orgán spolku rozhoduje o zrušení spolku, pak s odvoláním na ustanovení § 247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) tato působnost náleží nejvyššímu orgánu spolku.
Zrušení a vstup do likvidace spolku je dobré načasovat na první den v měsíci. Je to praktické z hlediska vedení účetnictví do a po vstupu do likvidace, protože spolek musí ke dni předcházejícímu vstup do likvidace sestavit účetní závěrku (mimořádnou, pokud nevstupuje do likvidace k 1. 1.) nebo přehledy jednoduchého účetnictví, a je tedy dobré, aby tak mohl učinit k poslednímu dni v měsíci předcházejícímu vstup do likvidace. Lze také jen doporučit zrušit spolek nejpozději k 1. 6. daného roku nebo nechat zrušení a vstup do likvidace na 1. 1. následujícího roku, aby likvidace mohla proběhnout v rámci jednoho kalendářního roku, a tedy i jednoho účetního období (samozřejmě za předpokladu, že spolek nemá hospodářský rok vymezený jinak než kalendářním rokem).
S vydáním rozhodnutí o zrušení a likvidaci spolku by měl být také povolán likvidátor spolku (viz příloha č. 1). Není-li stanovami určeno jinak, jmenuje likvidátora pobočného spolku statutární orgán hlavního spolku.
Likvidátorem může být jmenována jakákoliv osoba způsobilá vykonávat funkci statutárního orgánu – tj. v souladu s ust. § 152 OZ musí jít o osobu plně svéprávnou (ať už je členem statutárního orgánu sama za sebe nebo jako zástupce právnické osoby) a musí splnit i další podmínku dle § 153 OZ – tj. pokud je v úpadku nebo byla a ještě neuplynuly 3 roky od skončení insolvenčního řízení, oznámila tuto skutečnost předem orgánu, který ji do funkce likvidátora povolal. Pokud tak neučiní, v souladu s ust. § 155 odst. 1, věta první funkce takového likvidátora jmenováním nevznikne.
Likvidátorem se může stát člen statutárního orgánu spolku nebo kterýkoliv člen spolku. Je to určitě jedna z nejlepších možností, pokud tomu něco vyloženě nebrání (např. zdravotní stav těchto osob). Takový likvidátor má totiž nejlepší představu o tom, jak spolek funguje (fungoval) a co všechno je tedy potřeba vypořádat.
V případě, že spolek vstoupí do likvidace, ale likvidátor mu nebyl povolán (nebo jeho funkce prostě nevznikla – viz shora) – vykonávají působnost likvidátora všichni členové statutárního orgánu pobočného spolku, dokud není likvidátor povolán dodatečně. V takovém případě může spolku povolat likvidátora také soud (i bez návrhu).
- Návrh na zápis likvidace do spolkového rejstříku.
Podává likvidátor bez zbytečného odkladu po vstupu spolku do likvidace (tj. co nejdříve po datu stanoveném jako datum zrušení a zahájení likvidace spolku).
Likvidátor k návrhu na zápis likvidace přiloží rozhodnutí o zrušení a likvidaci spolku (příklad - viz příloha č. 1) a své prohlášení o způsobilosti vykonávat funkci likvidátora (příklad – viz příloha č. 2).
Od 1. 8. 2019 také navrhne zapsat do spolkového rejstříku (jako „Ostatní skutečnost“) informaci o vstupu spolku do likvidace. Spolek tím splní svou povinnost zveřejnit oznámení o vstupu do likvidace – viz podrobněji níže bod. 5.
- Vyhotovení účetní závěrky/přehledů jednoduchého účetnictví ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace.
Ačkoliv spolek neprovozuje žádnou činnost nebo alespoň nemá žádné zdanitelné příjmy, zpracovávat účetní závěrku, popř. přehledy jednoduchého účetnictví je stejně povinen (také je má zakládat do Sbírky listin veřejného rejstříku). Ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace tedy statutární orgán, a není-li to možné, tak likvidátor, sestaví příslušné výkazy (byť s nulovými hodnotami).
S využitím výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob (viz ust. § 38m zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) nemusí likvidátor za spolek do 30-ti dnů od vstupu do likvidace podat daňové přiznání za období od začátku roku do zahájení likvidace.
- Sestavení zahajovací rozvahy a soupisu jmění pro období likvidace.
Likvidátor po dobu likvidace vede standardním způsobem účetnictví. Ke dni vstupu do likvidace sestaví likvidátor zahajovací rozvahu (vychází z údajů předcházející účetní závěrky) a soupis jmění (jmění = majetek a závazky) (příklad – viz příloha č.4) a všechny účetní operace provedené v období likvidace účtuje odděleně od předchozích období činnosti spolku. Soupis jmění zpřístupní likvidátor v sídle spolku, a na žádost jej případně vydá za úhradu nákladů kterémukoliv členovi spolku.
Vzhledem k tomu, že v situaci, na kterou cílí zde sepsaný postup, spolek už nevykonává činnost, nemá závazky a pohledávky a nemá zpravidla ani mnoho majetku (pokud vůbec nějaký), vedení účetní evidence a zaúčtování účetních operací nebude mnoho práce. Účetních operací bude v průběhu likvidace samotné minimálně. Největší zátěž tedy představují účetní výkazy, které je třeba zajistit, pro následné podání návrhu na výmaz spolku z veřejného rejstříku.
Pokud spolek nemá vůbec nic, pak je potřeba zajistit pro období likvidace alespoň prostředky na úhradu nákladů likvidace, tj. prostředky na zaplacení poplatku za zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace – cca 2.200,- Kč, úhradu nákladů na zpracování účetních výkazů (pokud bude zajišťováno externě) – cca 1.000,- Kč v případě jednoduchého účetnictví (záleží samozřejmě na cenách účetní, která bude výkazy zpracovávat…), odměna likvidátorovi (pokud má být za výkon funkce alespoň symbolicky odměněn). Do hospodaření spolku je možné tyto prostředky vložit tak, že je spolek přijme jako dar (dar je příjmem, který může být osvobozený od daně z příjmů právnických osob. I když tedy půjde o příjem pobočného spolku v daném účetním období, nevznikne v jeho důsledku povinnost platit daň z příjmů, a ani povinnost podat daňové přiznání).
Nelze doporučit provést likvidaci s tím, že v rámci účetnictví nebude vykázán žádný výdaj, popř. by z účetních výkazů vyplynulo, že spolek nemá a neměl vůbec žádné prostředky, protože náklady likvidace musely být z něčeho uhrazeny a jiný subjekt než spolek sám je uhradit nemohl. „Darem“ tedy zajistíte, aby hospodaření spolku skončilo vyrovnané a spolek bylo možné nechat vymazat z veřejného rejstříku.
- Zveřejnění likvidace s výzvou věřitelům k přihlášení pohledávek.
I přes to, že spolek nemá žádné věřitele, informace o vstupu spolku do likvidace musí být zveřejněna, jak ukládá ust. § 198 odst. 2 OZ. Bez předložení důkazu o splnění této povinnosti soud odmítne vymazat spolek z veřejného rejstříku.
Od 1. 8. 2019 se u spolku tato povinnost (jako právnické osoby zapsané do jiného než obchodního rejstříku) považuje za splněnou také tím, že je ve spolkovém rejstříku zveřejněna informace o:
a) vstupu spolku do likvidace,
b) údaje identifikující likvidátora a
c) výzva pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky (ve lhůtě určené nejméně v délce 3 měsíců a 2 týdnů ode dne následujícího po dni zveřejnění zápisu). Informace je jistě možné uvést do oddílu „Ostatní skutečnosti“, která je posledním údajem ve veřejném rejstříku (a také poslední kolonkou interaktivního formuláře návrhu na změnu zápisu v rejstříku), ale je možné, že postupem času bude v systému veřejného rejstříku vytvořena zvláštní kolonka, do které bude možné tyto údaje zapsat. Tato možnost byla vytvořena zákonem č. 164/2019 Sb., kterým byl novelizován § 13 vyhlášky č. 351/2013 Sb. upravující kromě jiných i některé otázky o Obchodním věstníku.
I po 1. 8. 2019 platí možnost splnit tuto povinnost zveřejněním oznámení o likvidaci v Obchodním věstníku. Zveřejnění oznámení likvidátor objedná na webové stránce Obchodního věstníku https://ov.ihned.cz/ prostřednictvím webového formuláře. Oproti výše uvedenému zápisu do spolkového rejstříku jde ale o placenou službu. Cena za jedno zveřejnění oznámení je 900,- Kč bez DPH (DPH je 21 %). Zveřejněno musí být 2x. Zveřejnění oznámení je možné objednat i jiným způsobem, ale cena je pak o 20 % vyšší, tj. 1080,- bez DPH za jedno zveřejnění.
V příloze je uveden příklad podání do Obchodního věstníku, text zápisu do spolkového rejstříku lze uvést jistě obdobný – příklad – viz příloha č. 5. V případě oznámení zapisovaného do spolkového rejstříku jen pozor na stanovování konce lhůty pro přihlášení pohledávek věřiteli.
Zároveň se zveřejněním oznámení o likvidaci také likvidátor vyzve věřitele, aby přihlásili své pohledávky (příklad – viz. příloha č. 5). Lhůta pro přihlášení pohledávek nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění oznámení o likvidaci nebo tři měsíce a dva týdny od zveřejnění informace o likvidaci ve spolkovém rejstříku.
Dobu od podání návrhu na zápis likvidace do spolkového rejstříku do uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek doporučujeme stanovit asi o dva (2) týdny delší, než je požadovaná délka lhůty – tedy (3 měsíce + 2 týdny) + 2 týdny – dohromady 4 měsíce ode dne podání návrhu na zápis likvidace do spolkového rejstříku.
Doba potřebná pro zveřejnění oznámení o likvidaci v Obchodním věstníku je od podání objednávky zveřejnění do uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek vlastně stejně dlouhá:
- od podání objednávky zveřejnění oznámení do jeho zveřejnění mohou uplynout cca 4 dny,
- po prvním zveřejnění oznámení musí uplynout lhůta alespoň 14 dnů, než bude oznámení zveřejněno podruhé,
- a pak musí uplynout minimálně 3 měsíce, aby byla dodržena lhůta pro přihlášení pohledávek věřitelů.
Celkem tedy potřebujete cca 4 měsíce od objednání zveřejnění oznámení, než je splněna podmínka zákonné minimální lhůty pro možnost přihlašování pohledávek věřitelů. I když je jasné, že se nemá kdo přihlásit, lhůta musí být dodržena a likvidaci nelze ukončit dřív, protože pokud by lhůta nebyla dodržena, soud odmítne vymazat spolek z veřejného rejstříku.
- Podání žádosti o výběr archiválií mimo skartační řízení
Získání potvrzení o ukončení činnosti a bezdlužnosti pobočného spolku.
Než uplyne lhůta pro přihlašování pohledávek podle předchozího bodu, likvidátor zajistí další doklady a potvrzení o ukončení činnosti spolku:
a) archivace podle zákona - vypořádání dokumentů o činnosti spolku, které v průběhu jeho existence vznikly. Vzhledem k povinnosti vyplývající ze zákona o archivnictví a spisové službě musí likvidátor požádat místně příslušný oblastní archiv o vyjádření, zda mají být některé dokumenty předány do archivu k archivaci. Likvidátor tedy podá žádost příslušnému archivu (viz příloha č. 6) a v žádosti uvede seznam dokumentů, které z činnosti spolku má k dispozici, a které je v souladu se zákonem o archivnictví (podle zákona – viz příloha č. 7) vždy třeba předložit k výběru za archiválie.
Podle odpovědi archivu pak likvidátor část dokumentů předá/nepředá archivu a u zbytku zajistí uložení např. u některého z bývalých členů spolku. Zpráva o tom, jak zajistil uložení dokumentů o činnosti spolku je jednou z informací, kterou likvidátor musí uvést do závěrečné zprávy o likvidaci spolku + musí zajistit potvrzení o tom, že byly dokumenty k archivaci převzaty (viz. příloha č. 8).
b) potvrzení o bezdlužnosti pobočného spolku ve vztahu ke státu – tj. likvidátor požádá o potvrzení např. správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu/y o vydání potvrzení, že vůči spolku neevidují žádné pohledávky (viz příloha č.9 ).
Rozsah úkonů, které musí likvidátor provést, závisí na konkrétním rozsahu činnosti spolku. Pokud spolek nikdy neměl zaměstnance (neregistroval se jako zaměstnavatel), v podstatě může likvidátor jen konstatovat tuto skutečnost v konečné zprávě o likvidaci a uvést, že z tohoto důvodu o žádná potvrzení o bezdlužnosti nežádal.
- Uzavření účetnictví - po uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek věřitelů do likvidace (viz bod 5.).
Sestavení konečné zprávy likvidátora, včetně návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku.
Podání žádosti příslušnému finančnímu úřadu o souhlas s ukončením činnosti daňového subjektu.
Po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek věřitelů, pokud se žádný věřitel nepřihlásil nebo byly všechny přihlášené pohledávky vypořádány, a pokud není nic, co by mělo být v rámci likvidace dále účetně zachyceno, může likvidátor začít s kroky směřujícími ke skončení likvidace.
Likvidátor uzavře účetnictví spolku a vyhotoví účetní závěrku/sestaví přehledy jednoduchého účetnictví, zpracuje Konečnou zprávu likvidátora (příklad – viz příloha č. 10) o průběhu likvidace a požádá příslušný finanční úřad o souhlas s ukončením činnosti a výmazem spolku ze spolkového rejstříku.
Uzavření účetnictví provádí likvidátor ke dni zpracování Konečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace, jejíž součástí je také vyčíslení likvidačního zůstatku spolku a návrh na naložení s likvidačním zůstatkem.
Pokud nějaký likvidační zůstatek spolku z likvidace vyplynul, je likvidátor povinen naložit s ním v souladu se stanovami spolku. Ve stanovách může být vymezen přímo způsob jak s likvidačním zůstatkem spolku naložit nebo může být určen orgán, který o naložení s likvidačním zůstatkem spolku rozhoduje. Pokud stanovy způsob naložení s likvidačním zůstatkem spolku neurčují, likvidátor postupuje v souladu s ust. § 272 odst. 2 OZ, tj. v první řadě tedy navrhne nabídnout likvidační zůstatek spolku s obdobným účelem.
Na podkladě účetní závěrky/přehledů jednoduchého účetnictví a zpracované Konečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace požádá likvidátor příslušný Finanční úřad o vydání souhlasu s ukončením činnosti a výmazem spolku z veřejného rejstříku (příklad žádost – viz. příloha č. 11 ).
- Projednání Konečné zprávy příslušným orgánem spolku.
Konečnou zprávu likvidátora o průběhu likvidace, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku/přehledy jednoduchého účetnictví předloží likvidátor k projednání tomu orgánu, který ho povolal do funkce (buď určeno stanovami, nebo podle zákona statutární orgán), popř. který je oprávněn ho odvolat (buď určeno stanovami, nebo podle zákona orgán, který jej povolal do funkce) nebo kontrolovat, pokud takový orgán existuje (např. kontrolní komise spolku). Podmínkou dalšího postupu likvidace je projednání dokumentů, ne schválení jejich obsahu. Ve výsledku tedy může být likvidační zůstatek vypořádán i jinak než likvidátor navrhl. (příklad usnesení nejvyššího orgánu – viz. příloha č.12)
- Rozdělení likvidačního zůstatku v souladu s rozhodnutím příslušného orgánu spolku.
Po projednání dokumentů likvidátor rozdělí likvidační zůstatek v souladu s rozhodnutím příslušného orgánu spolku. Pokud likvidační zůstatek z likvidace nevyplynul, samozřejmě není co vypořádávat a příslušný orgán jen projedná konečnou zprávu o průběhu likvidace a vydá k ní své stanovisko (schválí/upraví/uloží doplnit a schválí po doplnění...).
- Kompletace příloh k návrhu na výmaz pobočného spolku ze spolkového rejstříku, uložení dokumentů k archivaci.
Likvidátor, pokud je to potřeba, po rozdělení likvidačního zůstatku počká na doručení všech potvrzení, o jejichž vydání požádal. Likvidátor připraví prohlášení o neexistenci soudních nebo jiných sporů – viz. příloha č. 13
Likvidátor předá k uložení dokumenty o činnosti spolku a nechá si podepsat potvrzení o jejich převzetí k uložení (viz příloha č. 8).
- Podání návrhu na výmaz pobočného spolku ze spolkového rejstříku.
Rozdělením likvidačního zůstatku likvidace končí, do 30-ti dnů od skončení likvidace likvidátor podá návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku spolu se všemi přílohami (orientační výčet příloh – viz příloha č. 14).
Mgr. Alena Hájková
advokátka