Archivace dokumentů spolku

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) stanoví povinnosti tzv. původcům dokumentů. Původcem je každá osoba (fyzická i právnická), z jejíž činnosti dokument vznikl. Za dokument vzniklý z činnosti původce se považuje nejen dokument vytvořený původcem, ale také dokument, který byl původci doručen nebo jinak předán.

Spolek (zapsaný spolek podle občanského zákoníku) je právnická osoba, proto i na něj v určité míře dopadají povinnosti uložené Zákonem. 

Obecně je možné povinnosti podle Zákona shrnout do tohoto krátkého výčtu: 

- uchovávat,

- evidovat 

- skartovat.

 

Než se ponoříme do podrobností zákonné úpravy, považuji za důležité předeslat, že s ohledem na účel Zákona se dá říci, že s velikostí právnické osoby roste i význam toho, aby důsledně dodržovala své archivační povinnosti. Při plnění povinností dle Zákona proto vždy nastavujte míru pravidel archivace i s ohledem na to, jakou porci administrativy je reálné a smysluplné v rámci činnosti spolku zvládnout. 

 

A teď už podrobněji k povinnostem, které Zákon ukládá:

1. Základní typy dokumentů, které spolek musí uchovávat

a) Zakladatelské a statutární dokumenty

Uchovávají se trvale:

•           stanovy spolku (včetně všech změn),

•           zakladatelské právní jednání,

•           rozhodnutí o vzniku a zániku spolku,

•           zápisy ze členských schůzí a jednání statutárních orgánů,

•           volby a odvolání orgánů spolku.

 

b) Dokumenty o činnosti spolku

Uchovávají se zpravidla 10 let (někdy déle):

•           výroční zprávy,

•           zprávy o činnosti,

•           projektová dokumentace,

•           smlouvy o spolupráci,

•           rozhodnutí orgánů spolku.

 

c) Ekonomické a účetní dokumenty

Podléhají jak archivnímu zákonu, tak zákonu o účetnictví:

Dokument                   Doba uchování

účetní závěrky                       10 let

účetní doklady                        5 let

mzdové listy                           30 let

daňové doklady                      10 let

Po uplynutí lhůt je potřeba dokumenty skartovat s tím, že o skartaci je pořízen záznam. Aby bylo možné dodatečně doložit kdy a které dokumenty byly skartovány.

 

d) Dokumenty o členech a zaměstnancích

•           přihlášky členů,

•           evidence členů,

•           pracovní smlouvy (pokud existují),

•           dohody o provedení práce / pracovní činnosti.

 Doba uchovávání se řídí v základu obecně platnými právními předpisy na ochranu osobní údajů (uchovávat jen po nezbytnou dobu) a interními pravidly, které má spolek pro uchovávání těchto dokumentů stanovené.

 

2. Povinnost skartačního řízení (čím větší je Váš spolek, tím přesněji si nastudujte a následujte to, co Zákon o skartačním řízení stanoví)

Stručné shrnutí podle zákona:

•           spolek nesmí dokumenty svévolně likvidovat,

•           dokumenty se vyřazují pouze ve skartačním řízení,

•           významné dokumenty mohou být převzaty státním oblastním archivem.

Skartační řízení se provádí:

•           podle skartačního plánu,

•           ve spolupráci s příslušným státním archivem (dle sídla spolku).

 

3. Musí mít spolek spisový a skartační řád?

Ano, v přiměřeném rozsahu.

Zákon výslovně říká, že:

•           původce dokumentů má upravit nakládání s dokumenty,

•           u malých spolků postačí zjednodušený spisový a skartační řád (zejména pokud v souvislosti s činností vzniká větší objem dokumentů pravidelně nebo opakovaně a je větší počet lidí, kteří s dokumenty nakládají).

Spisový a skartační řád obvykle obsahuje informace o tom:

•           jaké dokumenty vznikají,

•           kde a jak se archivují,

•           jak dlouho se uchovávají,

•           jak se vyřazují.

 

Shrnutí

Spolek má obecně povinnost:

  • uchovávat dokumenty o svém vzniku, řízení a činnosti,
  • archivovat účetní a personální dokumentaci po zákonné lhůty,
  • nezničit žádné dokumenty bez skartačního řízení,
  • mít alespoň základní pravidla pro evidenci a archivaci dokumentů.

Při likvidaci spolku už neplatí obecně povinnost předložit soupis dokumentů likvidovaného spolku místně příslušnému oblastnímu archivu a požádat jej o vyjádření, které dokumenty si převezmou k archivaci. Pokud to uděláte, oblastní archiv určí, které dokumenty (z výčtu, který jim pošlete) mají být předány k archivaci do jeho sbírek. Dokumenty v archivu případně poslouží k mapování činnosti spolků v minulosti a dalšímu bádání, pokud jste přesvědčení, že máte dokumenty, o které by archiv mohl mít zájem (třeba i fotky, časopisy), nabídněte je k archivaci. 

Pro dokumenty z činnosti spolku po zániku spolku pak platí, že je povinen zajistit jejich archivaci likvidátor, a to na dobu deseti let od zániku spolku (viz § 158a odst. 3 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). 

 

AK Mgr. Alena Hájková

Sekretariát ČRDM 30. 6. 2026

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Témata poradny

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz