Dobrý den
Pomáhám s činností jednoho občanského sdružení zaměřeného na poskytování podpory a poradenství rodičům a dětem. Toto občanské sdružení v současné době zaměstnává 9 zaměstnanců a spolupracuje s mnoha předškolskými zařízeními a státními organizacemi. Toto sdružení se s účinností nového OZ přeměnilo na spolek, ale členové by rádi v tomto roce provedli jeho transformaci na ústav.
Po prostudování příslušných ustanovení OZ jsem narazil na otázku, která se týká zakladatelů ústavu. Z textu zákona a ani z komentářů jsem nepochopil, kdo se stává zakladatelem transformovaného ústavu resp. jakým rozhodnutím a koho se tato transformace může uskutečnit. Nevím, jestli při této přeměně se použije ustanovení § 174 a násl. OZ nebo jestli v tomto případě dochází k využití jiných ustanovení zákona. Spolek má ve svých stanovách ustanovení, kterým stanovuje nutnost souhlasu 2/3 všech členů spolku se změnou stanov. Z tohoto si dovozuji, že transformaci spolku na ústav musí schválit členská základna spolku předepsanou většinou a současně se tímto členové spolku stanou zakladateli ústavu. Bohužel jsem však nikde v literatuře a ani na internetu nenašel potvrzení této mojí představy.
Další otázkou s transformací spojenou je využití finanční rezervy spolku. Tato rezerva vznikla při jeho činnosti a členové vznesli dotaz, jakým způsobem mohou s příslušnou rezervou nakládat. Z textu zákona si opět dovozuji, že finanční rezerva spolku se transformací na ústav změní na finanční rezervu nově vytvořeného ústavu. Současně si nejsem jistý, zda-li musí spolek před svojí transformací sestavit mezitimní účetní závěrku tak, jak předepisuje § 183 OZ. Ohledně samotného vkladu zakladatelů do ústavu jsem pochopil, že není předepsaná jeho minimální výše ani forma (peněžitý či nepeněžitý).
Děkuji moc za pomoc s výše uvedenými dotazy
S pozdravem
Bohuslav Kratěna
Odpověď:
Aktualizovaná odpověď ze dne 12.5.2014:
Kdo se stane zakladatelem ústavu (tedy kteří členové spolku) určí orgán spolku oprávněný rozhodnout o transformaci na ústav. Orgán rozhodující o transformaci rozhodne také o znění zakladatelského právního jednání ústavu (zakladatelská listina) a určí první členy orgánů ústavu (správní rada, popř. dozorčí rada nebo revizor) a určí prvního ředitele ústavu. Možnost, že zakladateli ústavu by byli všichni členové stávajícího spolku, nelze vyloučit, ale nedoporučila bych to. Ohledně zakladatelů ústavu platí obdobně ustanovení o nadaci - zakládací listinu ústavu může sepsat více osob (§ 309 odst. 2 NOZ) , ale všichni, kdo sepsali zakladatelskou listinu se považují za zakladatele jediného a musejí ve věcech ústavu rozhodovat jednomyslně - a samozřejmě čím více osob, tím těžší je, aby se na něčem jednomyslně shodli.
Zakladatel/zakladatelé mají ze zákona možnost určit zakladatelskou listinou, která osoba nabývá práva zakladatele vůči ústavu v případě, že rozhodování zakladatele není možné - tj. nástupce zakladatele. Zakladatel/é fakticky rozhoduje/jí o dalším směřování ústavu i jeho vnitřních záležitostech stanovených zákonem. Není/nejsou závislý na rozhodnutí dalších osob.
Fakticky se při změně právní formy spolku na ústav musejí členové spolku smířit s tím, že pozbudou svá členská práva a výkon všech práv bude nadále v rukách předpisů i p. Právní forma ústavu nepočítá s obdobou členských práv (a tedy ani vlivem bývalých členů na činnost ústavu), která jsou u spolku. Ústav je řízen shora - ředitelem, který je odpovědný správní radě (a tu poprvé jmenuje zakladatel v zakládací listině a později ji buď jmenuje zakladatel nebo je ustavována jiným způsobem určeným v zakládací listině nebo způsobem, který stanoví zákon).
Při transformaci musí tedy příslušný orgán spolku (členové spolku) určit, kdo bude nadále považován za zakladatele ústavu (a považuji za více než vhodné určit i to, kdo bude jeho případným zástupcem/nástupcem), kdo bude členem správní rady, popř. i dozorčí rady (bude-li zřízena). Účinností přeměny právní formy pak všichni členové spolku, pozbudou všechna členská práva a povinnosti, která měli na základě stanov vůči spolku.
Pro transformaci spolku na ústav je třeba postupovat podle ustanovení § 174 a násl., byť změna právní formy je v těchto ustanoveních upravena jen velmi okrajově. Zvláštní úpravu tohoto druhu změny právní formy NOZ neobsahuje.
Schválení rozhodnutí o transformaci bych doporučila provést 2/3 většinou hlasů členů, jak předpokládáte. Zároveň doporučuji dodržet při svolávání členské schůze, která bude o změně právní formy rozhodovat, přiměřeně postup, který zákon předpokládá pro svolání členské schůze, která rozhoduje o jiných přeměnách právnické osoby.
Ohledně finanční rezervy spolku sdílím Váš názor. Změnou právní formy se mění pouze vnitřní právní poměry právnické osoby. Je-li tedy možné, aby ústav měl finanční rezervu, pak tato zůstane finanční rezervou - podstatnou změnou však je, že členové o ní nebudou mít právo dále rozhodovat.
O naložení s finanční rezervou by mohli mít určitou možnost rozhodnout v případě, že by byl spolek zrušen a likvidován. K tomu ale při změně právní formy nedochází.
Povinnost sestavit mezitimní účetní závěrku ve smyslu § 183 NOZ se vztahuje na spolek stejně jako na každou jinou právnickou osobu.
Vklad zakladatele do ústavu skutečně není blíže specifikován výší ani charakterem vkládaných hodnot.
Rozhodnutí o změně právní formy můžete také nechat zapsat notářským zápisem, aby změnu právní formy notář posléze rovnou zapsal do spolkového rejstříku. V takovém případě konzultujte obsah zakládací listiny předem s notářem, aby neměl notář k obsahu zakládací listiny výhrady.
Mgr. Alena Hájková
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Níže původní odpověď:
Dobrý den,
problematika transformace spolku na ústav je pole zatím nepříliš orané.
Obecně mohu snad alespoň zčásti odpovědět.
Kdo se stává zakladatelem ústavu určí prakticky orgán spolku oprávněný rozhodnout o transformaci na ústav. Je to proto, že orgán rozhodující o transformaci rozhodne také o znění zakladatelského právního jednání ústavu, na nějž se transformuje. Předpoklad, že zakladatelem by byli všichni členové stávajícího spolku, lze podle mého názoru realizovat jedině tak, že by se zakladatelem ústavu stal stávající spolek (pak by ale nešlo o transformaci spolku na ústav, nýbrž o založení nového ústavu stávajícím spolkem). Zákon totiž předpokládá, že zakladatel ústavu je jen jeden. Ústav se podle ustanovení § 405 NOZ zakládá zakládací listinou (kterou sepisuje jeden zakladatel; více zakladatelů sepisuje zakladatelskou smlouvu) nebo pořízením pro případ smrti (což ve vašem případě nepřipadá v úvahu), a to oboje jsou listiny sepisované jednou osobou. Ustanovení o nadaci (na která obecně odkazuje § 418 NOZ a která stanoví, že zakládací listinu nadace pořizuje jedna osoba nebo více osob) se podle mého názoru v tomto případě nepoužijí, protože ustanovení o ústavu obsahují vlastní úpravu o založení ústavu. I pokud by však byl text zákona vykládán tak, že platí obdobně ustanovení o nadaci a že zakládací listinu ústavu může sepsat více osob (§ 309 odst. 2 NOZ) , pak by zároveň platilo (viz. ustanovení § 309 odst. 3), že všichni, kdo sepsali zakladatelskou listinu se považují za zakladatele jediného a musejí ve věcech ústavu rozhodovat jednomyslně - a samozřejmě čím více osob, tím těžší je, aby se na něčem jednomyslně shodli.
Zakladatelem by tedy měla být určena jedna osoba (ať fyzická nebo právnická). Zároveň zákon dává možnost zakladateli určit zakladatelskou listinou, která osoba nabývá práva zakladatele vůči ústavu v případě, že rozhodování zakladatele není možné - tj. nástupce zakladatele. Zakladatel fakticky rozhoduje o dalším směřování ústavu i jeho vnitřních záležitostech sám. Není závislý na rozhodnutí dalších osob.
Fakticky se při transformaci spolku na ústav musejí členové spolku smířit s tím, že pozbudou svá členská práva. Právní forma ústavu nepočítá s obdobou členských práv (a tedy ani vlivem bývalých členů na činnost ústavu), která jsou u spolku. Ústav je řízen shora - ředitelem, který je odpovědný správní radě (a tu poprvé jmenuje zakladatel v zakládací listině a později ji buď jmenuje zakladatel nebo je ustavována jiným způsobem určeným v zakládací listině nebo způsobem, který stanoví zákon).
Při transformaci musí tedy příslušný orgán spolku (členové spolku) určit, kdo bude nadále považován za zakladatele ústavu (a považuji za více než vhodné určit i to, kdo bude jeho případným zástupcem/nástupcem), kdo bude členem správní rady, popř. i dozorčí rady (bude-li zřízena). Účinností přeměny právní formy pak všichni členové spolku, pozbudou všechna členská práva a povinnosti, která měli na základě stanov vůči spolku.
Pro transformaci spolku na ústav je třeba postupovat podle ustanovení § 174 a násl. byť změna právní formy je v těchto ustanoveních upravena jen velmi okrajově. Zvláštní úpravu tohoto druhu změny právní formy NOZ neobsahuje.
Schválení rozhodnutí o transformaci bych doporučila provést 2/3 většinou členů, jak předpokládáte. Zároveň doporučuji dodržet při svolávání členské schůze, která bude o změně právní formy rozhodovat, přiměřeně postup, který zákon předpokládá pro svolání členské schůze, která rozhoduje o jiných přeměnách právnické osoby.
Ohledně finanční rezervy spolku sdílím Váš názor. Změnou právní formy se mění pouze vnitřní právní poměry právnické osoby. Je-li tedy možné, aby ústav měl finanční rezervu, pak tato zůstane finanční rezervou - podstatnou změnou však je, že členové o ní nebudou mít právo dále rozhodovat.
O naložení s finanční rezervou by mohli mít určitou možnost rozhodnout v případě, že by byl spolek zrušen a likvidován. K tomu ale při změně právní formy nedochází.
Povinnost sestavit mezitimní účetní závěrku ve smyslu § 183 NOZ se vztahuje na spolek stejně jako na každou jinou právnickou osobu.
Vklad zakladatele do ústavu skutečně není blíže specifikován výší ani charakterem vkládaných hodnot.
Rozhodnutí o změně právní formy můžete také nechat zapsat notářským zápisem, aby změnu právní formy notář posléze rovnou zapsal do spolkového rejstříku. V takovém případě konzultujte obsah zakládací listiny předem s notářem, aby neměl notář k obsahu zakládací listiny výhrady.
Mgr. Alena Hájková