Chtěl jsem se zeptat, jak se počítá do usnášení se valné hromady plná moc někoho, kdo na valné hromadě fyzicky není přítomen? Tzn. počítá se tato"duše" jakoby byl přítomen? Obdobně je to u tzv.dílčího hlasování, které nový OZ umožňuje? Je valná hromada nakonec platná, když např. z 50 členů s hlasovacím právem jich 30 využije dílčí hlasování ( nebo plnou moc) a VH se přímo neúčastní?
Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
člen zastoupený na zasedání valné hromady se pro účely hlasování považuje za "přítomného" (ten kdo ho zastupuje, má hlas/y za sebe i za zastoupeného).
V případě zasedání valné hromady formou dílčích valných hromad se hlas/y zastoupeného rovněž započítávají, jako by byl na zasedání dílčí valné hromady přítomen.
Pro úplnost, s cílem přispět k porozumění pojmu dílčí valné hromady ještě uvádím - konání dílčích VH je jen jinou formou zasedání VH. Člen tedy může být přítomen/nepřítomen na dílčí VH a tím je zároveň přítomen/nepřítomen na VH. Zasedání VH je jen jedno, je však místně a časově rozděleno podle potřeb členů spolku (např. proto, že jsou členové spolku z celé ČR a uspořádat zasedání VH tak, aby se všichni sešli na jednom místě by bylo pro spolek i pro členy velmi časově i finančně náročné).
Pro stanovení, zda byla VH, konaná formou dílčích VH, usnášeníschopná, se sečtou počty přítomných členů spolku (rozuměj i zastoupených na základě plné moci) na všech dílčích valných hromadách (pokud tedy k usnášeníschopnosti VH je zapotřebí přítomnosti nadpoloviční většiny členů spolku a spolek má 50 členů, k usnášeníschopnosti VH stačí, pokud se dílčích VH zúčastnilo (osobně nebo v zastoupení na základě plné moci) zmíněných 30 členů). Obdobně se postupuje při určení, zda se pro přijetí usnesení vyslovila potřebná většina přítomných členů spolku.
S pozdravem
Mgr. Alena Hájková
advokátka