Dobrý den,
pokud je předsedkyní spolku svolaná členská schůze, která je po roce od minulé schůze, a mimoto si v mezidobí vyměnily s místopředsedkyní své funkce (bez uvědomění členské schůze třeba dopisem nebo e-mailem), jaké všechny náležitosti by měl obsahovat program a následně zápis z této schůze?
Mělo by být jedním z bodů i určení zapisovatele a ověřovatele zápisu?
Mělo by být taktéž jedním z bodů oznámení hospodaření za uplynulý kalendářní rok?
Měla by předsedkyně seznámit členskou schůzi se vším, co se v průběhu roku stalo? Jako například o podání dotací na konkrétní instituce a jejich výsledek, nebo zahájení řešení případné pokuty od živnostenského úřadu? Předsedkyně s místopředsedkyní se snaží totiž všemožnými způsoby takovéto důležité věci před členskou schůzí ututlat (předpokládají, že to v tichosti vyřeší) a je velmi pravděpodobné, že to nejenže do programu schůze nedají, ale nebudou ochotny to ani na moji žádost do programu přidat.
Oznámit by to dle stanov měly, ale jak mám postupovat, pokud to neudělají?
Stanovy říkají, že členská schůze mimo jiné musí schválit zprávu o činnosti spolku a zprávu o hospodaření za předcházející období.
Členské schůze ale byly posledních několik let prováděny tak, že si předsedkyně s místopředsedkyní posbíraly od členek plné moci a vše si rozhodly mezi sebou. Bylo by to na dlouhé popisování.
Děkuji za případnou odpověď a váš čas.
Odpověď:
Dobrý den,
obsah zápisu i program členské schůze může být upraven stanovami. Pokud není, řídí se poměry spolku ustanoveními § 248 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Program členské schůze by pak měl být stanoven v pozvánce a může být měněn (doplněn) jen v případě, že jsou na zasedání členské schůze přítomni všichni členové oprávnění o dané záležitosti hlasovat. Zápis ze zasedání čl. schůze upravuje ustanovení § 254. Podle tohoto ustanovení je povinen zápis zajistit statutární orgán, a to do 30 dnů ode dne konání zasedání. Zápis pak musí být k dispozici všem členům spolku, pokud není stanovami určeno jinak, pak musí být alespoň k nahlédnutí v sídle spolku.
Ještě pro úplnost uvádím, že usnášeníschopná členská schůze, jako nejvyšší orgán spolku má jistě právo usnést se na tom, že ukládá statutárnímu orgánu nějakou povinnost, která je nad rámec toho, co konkrétně určují stanovy, ale co zároveň neodporuje zákonu ani stanovám a je v zájmu spolku – např. uloží statutárnímu orgánu povinnost svolat další zasedání členské schůze na určené datum a předložit na tomto zasedání výsledky hospodaření za předchozí kalendářní rok. Členové spolku mají právo na informace o činnosti a hospodaření spolku z titulu toho, že jsou členy. Je to jejich členské právo. Pokud toto právo statutární orgán spolku ignoruje, je to jistě důvod k jeho odvolání, pokud má členská schůze pravomoc statutární orgán odvolat (tuto pravomoc nemusí mít, záleží na tom, co určí stanovy). Pokud je právo členů na informace o spolku stanovami vyloučeno/omezeno, nebo pokud členská schůze pravomoc odvolat statutární orgán nemá, pak je takové jednání statutárního orgánu jasným signálem pro členy, že je nejvyšší čas ze spolku vystoupit, protože spolek evidentně neslouží svému účelu – tedy naplňovat zájmy svých členů, ale slouží pouze tomu, aby naplňoval zájmy statutárního orgánu. V takovém spolku bude chtít být členem pravděpodobně málokdo…
Každopádně je v takové situaci potřeba aktivní zapojení ze strany členů samotných.
AK Mgr. Alena Hájková