Kontrola spolku

Otázka je položena velmi široce. Rozlišme kontrolu tzv. uvnitř spolku (ze strany samotných členů spolku, členů kontrolního orgánu atd.) a kontrolu ze strany státních orgánů. V prvním případě můžeme onu „kontrolu hospodaření“ vztáhnout na práva člena spolku směřující ke kontrole fungování právnické osoby, jejíž je členem. Občanský zákoník nezakotvuje přímo oprávnění člena spolku nahlédnout do účetnictví spolku, nicméně toto oprávnění bývá často upraveno ve stanovách. Dalším prostředkem kontroly ze strany člena může být oprávnění vztahující se k členské schůzi dle § 251 občanského zákoníku: „Každý člen je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze.“ Řadu věcí tak může člen „zkontrolovat“ sám nebo iniciovat kontrolu uvnitř spolku. Má-li spolek dle stanov zřízen kontrolní orgán (revizora, kontrolní komisi), může podnět ke kontrole směřovat také na členy tohoto orgánu. Druhou samostatnou kapitolou je kontrola ze strany orgánů státu – zde by připadala do úvahy kontrola ze strany finančního úřadu (na základě konkrétního podnětu), kontrola úřadu inspekce práce (pochybení v pracovních podmínkách apod.) a například podezření na závažná protiprávní jednání v hospodaření (například zpronevěra prostředků spolku) je záležitostí pro Policii.

AK Mgr. Alena Hájková