Střet zájmů členů orgánu spolku

Níže najdete právní posouzení důsledků střetu zájmů, v němž jsou členové orgánů spolku, kteří jsou zároveň členy statutárního orgánu nebo zaměstnanci zakladatele spolku (právnické osoby) dále jen „zakladatel“, při rozhodování o záležitostech vzájemných vztahů mezi zakladatelem a spolkem.

V níže uvedeném posouzení problematiky vycházím z toho, že za střet zájmů je považována situace, ve které je člověk odpovědný dvěma nebo více různým organizacím či autoritám, jejichž požadavky na jeho chování se (více či méně zásadním způsobem) rozcházejí. Střetem zájmů je tedy stav, kdy určitý subjekt, který je povinen něco konat (za osobu I), se současně dostává i do pozice subjektu (osoba II), jemuž je takové konání ku prospěchu nebo naopak ke škodě.

Nutno podotknout, že střet zájmů neznamená automaticky nečestné jednání, spíš je to stav zvýšeného rizika, že bude dán průchod takovým jednáním, jako je klientelismus, nepotismus či korupce. V oblastech, kde je takový stav ze státotvorného, společenského, hospodářského a dalších hledisek zvlášť nebezpečný, byl ošetřen zákonem (střet zájmů v případě úředníků státní správy, členů orgánů obchodních korporací). Ve vztahu k členům orgánů právnických osob, které se stanou zakladateli spolku, ani z hlediska členů orgánů spolku, zákon tento stav nijak zvlášť neřeší. Na danou situaci lze proto aplikovat pouze ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). Z nich je pak třeba vzít za rozhodné pro danou situaci, že:

- podle § 151 odst. 1 OZ:

„Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.“

 

- podle ustanovení § 437 OZ –

odst. 1 – „zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného“ (výjimka pro smluvní zastoupení je v tomto případě neuplatnitelná, protože výkon funkce člena orgánu není smluvním zastoupením právnické osoby).

odst. 2 –

„a) jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat a

b) má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.“

 

- podle ustanovení § 165 odst. 2

„Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena statutárního orgánu schopného (rozuměj způsobilého – pozn. autorky) ji zastupovat.“

 

- podle ustanovení § 258 OZ:

„Každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.“

 

S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení nutně dojdeme z hlediska spolku k těmto závěrům:  

- členové orgánů ve své funkci jednají za právnickou osobu (viz § 151 odst. 1 OZ), tedy jako její zástupci, na jejich vztah k právnické osobě se proto vztahují všeobecná ustanovení OZ o zastoupení (viz § 436 – 440 OZ).

- je-li člen orgánu spolku zároveň členem orgánu nebo zaměstnancem zakladatele, má se za to, že při rozhodování o záležitostech, které se týkají vztahu spolku a zakladatele, je u něj vždy dán rozpor v zájmech, a nemůže tedy spolek v dané věci zastoupit (§ 437 odst. 1); a dále - spolek se toho může vždy dovolat (§ 437 odst. 2)

- v případě, že všichni členové např. statutárního orgánu spolku jsou zároveň členy statutárního orgánu nebo zaměstnanci zakladatele, se spolek dostává do situace, kdy nemá člena statutárního orgánu, který by v záležitostech vztahujících se k zakladateli mohl rozhodnout (protože zájmy všech členů orgánu jsou v rozporu se zájmy spolku, a proto nemohou spolek při rozhodování o dané věci zastoupit), a v takovém případě, by měl spolek pro každé takové rozhodnutí podat návrh k soudu, aby soud jmenoval spolku opatrovníka, který v dané věci spolek zastoupí a rozhodne (nebo ho soud jmenuje i bez návrhu, pokud by na takovou situaci narazil, např. v rámci své kontrolní činnosti) – viz § 165 odst. 2

- rozhodnutí orgánů spolku vydaná osobami, které jsou ve střetu zájmů, nejsou absolutně neplatná, ale jejich neplatnosti se může spolek (nebo kterýkoliv člen spolku nebo kterákoliv osoba, která na tom osvědčí právní zájem) dovolat, a to prostřednictvím soudu – podáním návrhu na určení neplatnosti rozhodnutí pro jeho rozpor se zákonem (dle § 258 a násl. OZ); rozpor se zákonem tu spočívá samozřejmě ve skutečnosti, že při rozhodování byl spolek zastoupen osobami k tomu nezpůsobilými, a postupem, který není v souladu se zákonem

 

Posuzovaný stav věcí s ohledem na platnou právní úpravu je tolerovatelný a udržitelný, protože rozhodnutí takto vydaná nejsou absolutně neplatná. Ale platí to, jen dokud je takový stav tolerovaný členy spolku, popř. třetími osobami, které se spolkem vstupují do vztahů nebo dokud tento stav není zjištěn rejstříkovým soudem (např. při výkonu jeho kontrolní činnosti). 

Na druhou stranu je třeba takový stav věcí rozhodně označit za nežádoucí, protože při každém dalším rozhodování o záležitostech spolku osobami, které jsou při rozhodování ve střetu zájmů, spolek, a také osoby, které s ním vstupují do vztahů, riskuje, že každý další postup na základě vydaného rozhodnutí, bude později vyhodnocen jako protiprávní, a Ti, kdo se rozhodnutím řídili, ponesou všechny související následky porušení zákona.

Závěrem tedy nezbývá, než doporučit vyvarovat se vzniku takové situace, popř. již vzniklou situaci uvést do souladu se zákonem výměnou členů orgánů spolku.

 

V Praze dne 24. srpna 2018

Mgr. Alena Hájková, advokátka

Sekretariát ČRDM 10. 9. 2018

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Ochrana proti spamu.

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz