Volba rady

Dobrý den,
na nadcházející schůzi valné hromady bude probíhat volba tří nových členů rady. S předstihem před valnou hromadou budu zasílat členům výzvu k nominaci kandidátů. Je zákonem dáno, kolik kandidátů může člen nominovat? Nebo je to tak, že když jsou v radě tři volná místa (členové rady byli na požádání uvolněni z funkce), nominace jsou vždy tři, nebo libovolně? Ve stanovách to nemáme.
Dále, mohu jako předseda nominovat nově přijatého člena, jemuž jsem dělal garanta při přijetí?
A poslední dotaz, ve stanovách nemáme uvedeno jaká je lhůta pro volbu nového člena rady, v případě že stávající odstoupí. Podléha tato situace pravidlům občanského zákoníku?
Velice děkuji za odpověď a přeji hezký den!

— Adam Železný, SVUK z.s.

Odpověď:

Dobrý den,

ohledně počtu kandidátů a procesu jejich nominace žádná zákonná pravidla nejsou. Pravidla by mohla být stanovena jen stanovami spolku. Kandidátů na uvedené pozice může být nominováno libovolné množství. Samozřejmě je při posuzování nominací brát ohled také na požadavky, které na členy uvedeného orgánu klade zákon (plnoletost, svéprávnost…), případně stanovy spolku. Funkce k obsazení jsou tři, tedy z libovolného množství kandidátů vzejdou tři noví členové rady. S výhradou výše uvedeného můžete nominovat libovolného kandidáta (i toho, jemuž jste dělal garanta při přijetí), pokud to stanovy či jiné vnitřní předpisy nezapovídají.

Občanský zákoník v § 160 říká, že „Odstoupí-li člen statutárního orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.“ Lhůta pro zvolení nového člena stanovena není, ale platí, že by tak spolek měl učinit bez zbytečného odkladu (ideálně do zániku funkce člena, který odstoupil). Spolek se tak vyvaruje nepříjemnostem, které mohou vzniknout v případě, že by např. rada nebyla po nějakou dobu usnášeníschopná z důvodu nedostatku členů). Dalším argumentem, proč doplnění rady neodkládat, pokud je statutárním orgánem spolku, je zájem spolku na uvedení aktuálních jmen členů orgánu ve spolkovém rejstříku, protože vůči třetím osobám spolek nemůže namítat, že stav zapsaný ve veřejném rejstříku neodpovídá skutečnosti. V důsledku neaktuálního stavu zápisu by tak mohlo dojít i k tomu, že by za spolek mohla jednat osoba, jejíž oprávnění k tomuto jednání již zaniklo, nebo by třetí osoba mohla odmítnout jednat s nově zvoleným členem orgánu proto, že jeho oprávnění jednat za spolek není podloženo zápisem ve veřejném rejstříku.

AK Mgr. Alena Hájková

Poslední revize: 5. 4. 2018

Komentář

Přidat komentář

Povinné, nezobrazí se.

Témata poradny

Nenašli jste odpověď?

Prohledali jste všechna témata a stále nemůžete najít odpověď na svoji otázku?
Zkuste položit dotaz.

Položit dotaz